Bohatá úroda, sen a Mekka každého zahrádkáře, je zároveň jeho noční můrou. Co s tím vším budu dělat?! Známe recept: Domácí ovoce a zeleninu si můžete vychutnávat po celý rok. Stačí přebytky správně zpracovat. Který způsob je ale ten nejvhodnější?
Mražení
Nízké teploty dovedou v ovoci uchovat chuť, vůni, barvu i veškeré pro tělo důležité látky, a to poměrně velmi rychle.
Také do omáček či polévek se dá mražená zelenina použít a bude výtečná. Křehkou zeleninu se před zamražením vyplatí blanšírovat, tedy na dvě minuty ponořit do vroucí vody a poté i hned zchladit ve vodě ledové. Plody díky tomu zůstanou šťavnaté, křupavé a zachovají si barvu.
Zamrazit lze veškeré ovoce, stačí vypeckovat plody, u kterých je to třeba. Vhodné je rozdělit si množství do sáčků, které poté spotřebujeme najednou, variantou je rozmixované ovoce v krabičkách – můžeme ho použít i jako ovocnou dřeň. Do ovocného základu lze přidat jogurt, tvaroh, trochu cukru nebo ještě lépe medu a vznikne dobrý, a přitom zdravý domácí nanuk. Speciální formičky zajistí tvar a úsměv dětí je pak pro tvůrce sladkou odměnou.
Velikost mrazničky by měla korespondovat s velikostí zahrady.
Zavařování
Domácí kompoty a zavařeniny u každého z nás vyvolají vzpomínky na babičku, tetičku, či jiné příbuzenstvo. Ale marmeládu či kompot si můžeme vyrobit i sami, o to větší radost pak při konzumaci budeme mít.
Sušení
Sušení ovoce i zeleniny je jedním z nejstarších způsobů, jak je uchovat na zimu. Kdysi k tomu sloužily obecní sušárny, doma kamna, síta rozložená na sluníčku. Dnes nabízejí komfortní, rychlé a spolehlivé zpracování elektrické sušičky. Sušení odstraňuje vodu z ovoce a zeleniny, což snižuje vlhkost a brání růstu mikroorganismů. Tím se prodlužuje doba trvanlivosti potravin, což umožňuje skladování po delší dobu bez potřeby chlazení.
Moštování
Chuť čerstvého ovocného moštu nic nepřekoná. A zdaleka nemusíme moštovat jen jablka, vytvořit lze i mošt z hrušek, slív a dalšího ovoce.
Kvašení
Milovníci alkoholu při slově kvašení hned zpozorní a představí si sudy s vínem, ti s větší fantazií jdou dále a hned vidí jak se kvas pálením mění na tvrdý alkohol.
Ačkoli toto jsou skutečně smysluplné způsoby využití úrody, my se zde zaměříme na poněkud jiné kvašení, a to na kvašení mléčné. Mléčné kvašení je další tradiční způsob uchování úrody, který oceňujeme i v době moderní. Zeleninu uchová se všemi vitamíny a ještě pár prospěšných látek přidá. Laktobacily a enzymy, které se při kvašení aktivují, prospívají trávicímu traktu a usnadňují trávení.
Klasikou je kysané zelí, ovšem i okurky, řepu, mrkev, vodnici, květák a další zeleninu bakterie mléčného kvašení spolehlivě zpracují. Zeleninu stačí pokrájet, řádně prosolit, promnout a počkat, až pustí šťávu. Přidat lze i zelené bylinky, cibuli, česnek, křen, nebo chilli. Poté směs upěchujeme do sklenic nebo jiných vhodných nádob a zatížíme tak, aby byla ponořená ve vlastní šťávě a pár dní necháme bakterie v teple pracovat za přístupu vzduchu. Při vyšší teplotě bude zelenina kvasit dva až tři dny, při nižší přibližně týden. Až se vybublá, uzavřeme ji a uložíme do chladu, kde vydrží i několik měsíců, pokud bude stále ponořená.
Stejně se připravují i legendární kvašáky – zdravější, a přitom výtečná alternativa sterilovaných okurek.
Zajištění všech možných potřeb a pomůcek pro zavařování, kompotování, moštování nebo kvašení jako jsou například demižony, kvasné zátky, teploměry, liho a moštoměry pro domácí experimentování, zavařovací sklenice a další různé pomůcky najdete v našem Zahradním centru pod kloboukem, kde vám rádi s výběrem pomůžeme.
