Okouzlily vás okvětní lístky růží a rádi byste jich měli plnou zahradu? Poradíme vám, jak na to! Pro růže zvolte slunné stanoviště ideálně s hlinitopísčitou půdou. Pokud máte na záhoně půdu suchou, můžete ji vylepšit zetlelou chlévskou mrvou nebo zahradním kompostem. Zvýšíte tak obsah živin, propustnost i vlhkost půdy.
Vybírat můžete z několika typů růží i v závislosti na tom, kdy je plánujete sázet.
Nejjistější jsou růže v kontejneru, které můžete vysadit kdykoliv během vegetace. Vykopejte dostatečně hlubokou jamku. Počítejte s tím, že místo štěpování bude cca 5 cm pod úrovní povrchu záhonu. Sazenici nejprve opatrně vyjměte z kontejneru, dejte však pozor, aby se zemní bal nerozpadl. Na dno jámy pak nasypte kompost či zeminu pro růže, vložte sazenici, zasypte zeminou do dvou třetin a pořádně zalejte. Teprve potom dosypejte zeminu tak, aby místo štěpování bylo pod zeminou, pořádně utlačte. V pravidelných intervalech pak rostliny zalévejte než pořádně zakoření.
V jarních měsících můžete zasadit také růže s balem nebo zcela prostokořenné. Několik hodin před výsadbou upravte konce kořenů šikmým řezem a odstraňte případné poškozené nebo polámané kořeny. Sazenice ponořte až po kořenový krček do vody a nadzemní výhony sestřihněte na tři očka. Na dno jámy nalijte vodu, počkejte, než se vsákne, a nakonec vložte sazenici. Nezapomeňte však, že krček musí být přikrytý půdou. Dále postupujte stejně jako u růží z kontejneru.
Letní výsadba s sebou přináší tu výhodu, že si můžete odrůdu vybrat podle již rozkvetlých květů. I v Zahradním centru si tak koupíte rostliny přesně dle svých představ a nemusíte se spoléhat na informace na etiketě. V letních měsících také snáze určíte vhodné stanoviště, na které svítí dostatek slunečních paprsků.
Ve vegetačním období do růží příliš nezasahujte a pouze průběžně odstraňujte odkvetlá květenství. Výjimkou jsou růže s jednoduchými květy, které opadají samy. Radikální řez si schovejte na jaro, na startu sezóny je totiž třeba ostrými nůžkami či pilkou odstřihnout namrzlé či nemocné výhonky a ideálně také ty, které rostou do středu keře či se jakýmkoliv způsobem kříží. Jelikož růže kvetou na mladých jednoletých výhonech, veďte řez asi 5 milimetrů nad očkem, které musí směřovat ven z keře.
Popínavým růžím ponechte hlavní výhony a zbavte se pouze těch, které se křižují nebo jsou zlomené a suché. U stromkových růží berte v potaz tvar korunky, kterou řezem upravte do kulovitého tvaru s délkou výhonů asi 15 až 20 centimetrů. Plané výhony nad korunkou odstraňujte průběžně během celého roku.
Růže vám na zahrádce pokvetou v závislosti na počasí zhruba od konce jara. Na zálivku jsou poměrně nenáročné, jakmile se rostlina rozroste, zajistí si kořeny vláhu i hluboko v zemi. Ani v horkých letních dnech se tak nemusíte bát odjet na dovolenou. Stejně jako další kultivary jim každodenní menší zálivkou spíše uškodíte a mnohem lépe uděláte, pokud je jednou či dvakrát týdně pořádně prolejete.
Pořídit si můžete i natolik odolné odrůdy, které se obejdou bez postřiku vůči houbovým a dalším chorobám. Na klasické růže však nezapomeňte pořídit insekticid či přírodní přípravek hubící mšice. Nevynechte ani na pravidelné hnojení, dejte však pozor, abyste nedávali přímo ke kořenům sypké hnojivo nebo čerstvý hnůj. Kořeny by se totiž mohly popálit.